Tričko PARAGLIDING

Antonio letecké tričko s motivem plachtění vzduchem. Padákový kluzák na přední části trika je symbolem nejen pro ty, co tomuto sportu propadli tělem i duší.

Unisexové triko se značkou Antonio v provedení s krátkým rukávem je vyrobeno z bavlněného materiálu, který odvádí pryč bezpečně pot a navíc působí stále příjemně na těle.

100% bavlna se silikonovou úpravou,látka 200 g

Paragliding
Slunci vstříc

Škoda, že můj pradědeček Antonio už nežije, myslím, že by se pro paraglyding nadchnul stejně jako já. Toužil prý vyzkoušet všechno nové a já jsem tenhle neklid v duši nejspíš zdědil po něm. Fascinovaly mě seskoky padákem a od nich jsem se dostal k paraglydingu, prostě k plachtění vzduchem. K bezmotorovému létání potřebujete motorové letadlo, které vás vytáhne vzhůru, ale padákový kluzák můžete (pokud chcete) ovládat sami od první vteřiny. Možná je to právě ta naprostá nezávislost, která mě k paraglydingu tak přitahuje.

Tedy – zcela nezávislí na cizí pomoci můžete být se svým padákem jen tehdy, když je po ruce nějaký kopec. Při startu z roviny to nejde – v takovém případě potřebujete vlečné zařízení. Proto z roviny zásadně nestartuji. Vrcholků, z nichž se mohu do volného prostoru rozletět sám, je naštěstí dost.

Autem dojedu k úpatí kopce, padák v podobě obřího batohu si hodím na záda a pustím se vzhůru. Zapotím se pořádně, ale je to jen malá daň za zážitek, který mě čeká. Nejšťastnější jsem, když je místo startu liduprázdné, když jsem sám. Na chvíli se posadím do trávy a čekám, až oschnou potůčky potu na mých zádech. Pak si obléknu postroj, připevním padák a čekám. Ticho a vítr… Počkám na ten správný a pak se rozeběhnu. Padák se nade mnou zvedne jako rudý květ. Lana, která svírám rukama, jako by ožila, mocné trhnutí, a mé nohy se v jediném omamném okamžiku odpoutají od země. Letím vstříc slunci a nekonečnému prostoru. Stoupavé proudy vzduchu mi půjčí svou sílu a já se vznáším desítky či stovky metrů nad zemí. Celé hodiny, jen já a můj padák, jako bychom byli srostlí v jeden celek. Někdy mám pocit, že se lana změnila v nervová vlákna a cévy a já se stal součástí obrovské vzdušné medúzy, která se vznáší vzduchem mimo prostor a čas.

Není snadné se vrátit do reality. Ale nezbytné. Bohužel. Přistávám, pokorně se blížím k zemi a opět se stávám pozemšťanem, který svůj padák sbalí zpět do batohu, naloží ho na svá ohnutá záda a v prachu cest se plahočí všedností života. Ale jen do dalšího letu!